Červenec 2018

Komu dát místo v první řadě?

31. července 2018 v 5:52 | Mini
Takže především je to o divadle a nemělo by to být jinak. Když jsem si to vymyslel celý, zaplatím a sednu si. Nemělo by to tak být. Renata už hraje ve filmu a tohle je Renata? Tleskám jak se dá. Ukazuje na mě prstem "Ty! Ano ty. Pojď sem!" To bylo ale těžký! Seděl jsem jako zařezaný. Nakonec se ukázalo, že to tak má být. Ona už nechtěla. Najednou mi prolítnul hlavou svět. Mám co nabídnout? Ale to už není pro děti. Zloděj. Sebral jsem odvahu a Renatě hodinky. Tohle jsem uměl perfektně. Počkal jsem až se vyzuří a uklidní, pak teprve říkám. "Tady máš ty hodinky." Samozřejmě. Bylo tam takové ticho, že jsem myslel že jsme tady sami, ale pak se ozval ten pán. "Ne rejžo, to je v pohodě! On sem taky patří!" A tak jsme hráli klasiku. Romeo a Júlie, to bych ještě zvládnul. Popředstavení, kdy mě konečně oživili říkají "Bylo to dobrý!" Vrátil jsem se domů a dál? Dál trhám rekordy v návštěvnosti. To už jsem ale prozradil asi víc než chci.

S Hrůzou jsem zjistil co všechno je v ceně

31. července 2018 v 5:48 | Mini
Ne. Tohle se ale opravdu nehodí publikovat. Spíš zajdu do divadla. Ještě potřebuji oblek (kostým). Někde splaším koně, v tom se vyznám a můžu cválat, vlastně ten kůň abych to stihnul. Premiéra je odpoledne.

2 minuty po čtv rt

29. července 2018 v 11:17 | Mini
Začalo to celkem nevině. Psali jsme povinie Evině. A Eva se ptala Adma "Víš co to je fabrika?" A Adam utrhnul jablko ze stromu. Asi nevěděl, ale to už je tak dávno, že Adam zapomněl. "Má to hodně chyb, které je potřeba řešit." To tenkrát řekl. A co to vlastně bylo? Bůh je za trest vyhnal z ráje. Nemohl se na to dívat! Když ti dva byli spolu tak šťastní! Adam si našel práci a Eva mu vařila dobroty. Co dělá? Má se. Zrovna dostal přidáno a tak si vyjeli na výlet až do Alp. Je to trochu z ruky. Eva mi neva. "Žeprej tam je zima Adame!" To mu řekla až tam dojeli. "Evo! Na to jsem taky myslel." Vytáhnul kabáty a že prý můžeme jít. Tak Adame veď nás! Šli dlouho a pak ještě dýl leželi. Jen tak. To už bylo čas na večeři. Na to Adam nemyslel, ale Eva ano. "Adame nevíš na co máš ten batoh?" "Ne." "Tak se podívej!" Adam se nejdříve rozhlídnul, jestli někde neuvidí prase a pak se podíval do batohu. Byla tam pečínka z kance. Tak to bylo! Věřte mi. Asi nebyli první, ale nebyli ani poslední. Začínali sem chodit lidi a Adam zrovna myslel, že Eva zapomněla. Šel se podívat co se děje. Že nemám čas, to mu řekli lidi. Tak se nezlob! Eva tam čekala a já? Zrovna jsem viděl, jak se nudí. Co mi poví? "Kde je Adam Evo?" "Šel koupit chleba. Za chvíli se vrátí!" Eva byla krásná. Chvíli jsem se díval a pak? "Co jste dělali pak?" Počkej! Jak to mám vědět? "Ty jsi jí opíchal?" Byla tam sama a já zrovna neměl foťák, tak nejspíš ano. Jinak bych jí vyfotil. Takže teď už to znáte a co na to máte? Moc mi chutnal divočák. Adam přinesl chleba a začali jsme jíst. Říká mě "Znám tě!" Utíkal jsem pro foťák, ale už se nevrátil. Eva přece není poslední. Dole v údolí čekala kráska. Ta už taky věděla. "Máš foťák?" Ano, ne, nevím. Jak je to snadné! Ale já nevěděl a co si o tom myslíš ty? Zeptal jsem se. Neodpověděla. "Musím jít!" "Počkej!" "Na co?" Co se potom dělo jsem se náhodou dozvěděl z novin. Píše. Nahoru to šlo snadno. Horší to bylo dolů! Na to jsem nezapomněl. Potom tam byla fotografie a Adam povídá o životě. Tak snad to tak bylo, ale kdo je ta holka? Přece Eva!
Dostal jsem stovky děkovných dopisů. Něco na tom bude. Možná, že píše Adam, Eva a Nela. Vidíš pošlu ti fotku!"

Ještě to nevím a už je co říct

29. července 2018 v 9:03 | Mini
.

Nehrozí návrat do minulosti?

28. července 2018 v 13:45 | Mini
To bych měl vědět. Nehrozí. To je jenom ve filmu. Čekám dál a čím dál víc si uvědomuji co by bylo ještě možný. Neozvala se. Najdu si lepší! Někoho, kdo mi to vysvětlí, nebo si už na nic nepamatuji? Vyprávěj mi chvilku o tom. "Co děláš?" Oni ví, že nic. Není zvykem vyzrazovat tajemství. Ať si příjde! Budu jí vyprávět o sobě. Jaký to bylo, když jsem bydlel v Brně. Aha ty nevíš kam jsme se odstěhovali! Taky telefon mám nový a začínám od začátku. Někomu to řekni ať víš!
Honba za pokladem.
Vybavil jsem se telefonem a koupil lístek. Doma souhlasí. Jedu se podívat do Francie. To třeba víte, že v Paříži je Eifelka, ale já to chci vidět. Taky Vítězný oblouk. Zase tam bude končit? Cestou jsem ještě potkal několik fanoušků a už stojím pod obloukem. "Kde máš foťák?" V mobilu. Byla tam skupinka čechů a zrovna si dělali fotku. Stál jsem kousek od nich, takže jsem to slyšel. Nic ale neříkám. "Franto! Si to ty?" Já přece nejsem Franta. "Franto pojď se taky vyfotit!" Co to má znamenat? Asi si mě s někým spletli, ale jdu. Budou si pamatovat. Franta určitě sedí doma a já vypadám jako on. Neříkám nic. Předpis. Když vás vyzvou aby jste mluvili, mluvte! Vypadám tak, ale nejsem Franta. Jak si mě mohli splést? Je to možný. Lidi mají dvojníky a většinou o tom nic neví. Vyfotili si nás a já jsem zmizel. Tohle bude překvapení pro Frantu až budou říkat co tady děláš? Jenomže to neví. Mělo to tak být? Cestou domů zjišťuji kolik toho ještě nevím a vědět nebudu. Paní ve vlaku mi říká "Ahoj Franto!" Tak mizím. V restauraci, kam jsem se přišel najest mi říkají. "Franto zase?" Kdo to má být? Začíná mě to zajímat, ale mlčím. Jsme přece ve Francii a tady se mluví Francouzsky! Tak jsem si to vysvětlil. Víc o tom nechci slyšet.
Petra zatím uvařila čaj a tak jí volám. "Ahoj Franto!" Vážně jsem z toho už blbej. Kdo to je ten Franta? Petra říká, že ty. Asi si mě s někým spletla. Dejme tomu že jsem Franta, ale kde teda bydlím? Na letišti si beru taxika. "K Frantovi!"
Dojeli jsme před velký barák ve velké zahradě. Teda řeknu vám. Ten Franta má výdrž! Směji se a jdu domů.

Schoval jsem si ramku

28. července 2018 v 12:48 | Mini
To jsem teda zvedavý kdy jí objevím! Strčil jsem jí do ledvinky. Ledvinku do peřináče a peřináč je v garáži. Jak víte tohle trénuje paměť. Docela dobře si pamatuji texty, ale tohle? Tohle je něco jinýho. Zkuste to taky tak. Trenér říká. "Dobrej nápad. Pokračuj!" Tak jsem schoval ještě foťák a nůž. Jsou v autě. Už víte kde stojí?

A co to bylo ta rubikova kostka?

28. července 2018 v 12:15 | Mini
Hlavolam

Kde jsi?

28. července 2018 v 11:27 | Mini
Teď snad abych to vysvětlil. Ten hlas znám. Ona tady není! Šel jsem se podívat jestli jsem se nespletl a nespletl. Byla v televizi. To není možný! Ona hraje ve filmu. Začal jsem si vzpomínat na den po dni, kdy jsme ještě byli spolu. Na všechna ta videa co jsem natočil a taky fotky. Jednu si dám do rámečku a postavím na stůl, který jsem uklidil. Jedu koupit rámeček a udělat fotku. Ještě mi píše, že by mě chtěla vidět, ale to bude asi tak všechno. Někdy je opravdu dobře přijít o iluze. Splnila si sen. Dám to rovnou na facebook. Jaký to tenkrát bylo krásný! Měli by vědět, že je potřeba vyřešit nejdřív soukromí. Nemám co ztratit. Všechno si pamatuji. Teď je potřeba budovat. Dávám dohromady nářadí co budu potřebovat jako opravář kol. Je tady hodně kol. Jezdí sem spousta turistů. Nemuselo by to být špatný! Ale slyšel jsem neděl to. To mi říkala asi sousedka. Zase se hádají a já dobře vím co to je. Sousedka mi radila. V pořádku nejdřív nám to řekni co chceš dělat a mi? Ne tohle už opravdu nejde. Mám toho už tolik, že by to byla škoda opustit. Vrátil jsem se do pokoje. Taková firma ta se musí dělat s láskou!
Pamatuješ si ještě na kominíka? Pamatuji a co má být? Tak se ho zeptej! To bych ještě zvládnul zavolat. "Nechceš vyčistit komín?"


O Blečkovi

28. července 2018 v 9:36 | Mini
Hodnej pejsek, ale už nebude.

Já vám povím to je pocit jako bych měl umřít

28. července 2018 v 8:48 | Mini
Deprese je něco jinýho za to si můžu sám, ale tohle? Když se ti postaví mozek se odkrví.

Osolíme podle chuti

28. července 2018 v 5:29 | Mini
Vážení, kdybych věděl kolik toho je asi bych už nesolil. Ať si každej osolí sám. Bude to tak lepší. Než abych tam dal kilo soli a pak zjistil, že to nebyla sůl ale cukr. "Oběd!"
Vlastně jsem to říkal špatně. "Ochutnej! Počkej a posuď. Podařila se?" To je asi ta nejlepší odměna, když se směje a taky když chutná. Zkusíme tam dát něco ostřejšího? Jenže "Co je? Co se stalo?" "Promiň, ale tohle je cukr!" To si do jídla nedá! Jak se to mohlo stát? Taková maličkost a je po srandě! Ještě štěstí, že jsem to nesolil, vlastně necukroval, to bych mohl zrovna všechno vyhodit!
Večeře mohla pokračovat. "Doneste dortu." Ta už byla ale opravdu bez chyby. "Ta je čokoládová!" Že prej to tak může být až na tu barvu! Čokoládová dorta a není hnědá? Tak to už vážně nevím. Bude chtít se mnou snídat?

Našli jsme společnou řeč

28. července 2018 v 5:21 | Mini
To bylo asi nejtěžší, ale dodnes si myslím, že to tak má být. Přišla a řekla "Tady to nefunguje." A ukázala mi na kalhoty.

Písnička se mi nelíbí co mám dělat?

28. července 2018 v 5:15 | Mini
Vypnout rádio. To by se ti líbilo? Napiš tam nelíbí a poslouchej dál. Třeba tam pustí Kameloty.

S doktory je vůbec spousta srandy

28. července 2018 v 5:00 | Mini
Ale jestli tam nemusíte, tak tam nechoďte. To jsem si takhle vyprávěl s doktorkou kolik lidí je nemocných! Říkala spoustu. "Pořád máme plnou čekárnu!"

To vám byl takový internet

28. července 2018 v 4:48 | Mini
Existoval tady někdo, kdo by se chtěl vrátit? Tak to si jenom myslíte, ale internet za to nemůže! Podíváme se vám na zoubek. Bolí? Ne. Kroutím hlavou, protože mi prohlíží zuby a "Sestři pište!" Zjistil jsem, že to už není trojka v levo nahoře, ale 33. Nebo kde to bylo. Sestři napište! Sestra napsala. Mělo by to tak být a sestra říká. "Budeme trhat?" Ona se zeptala že? Nebo to byli tajné signály? Nevím. Ještě se mi líbil Kafr, nebo Kofr. To byl fofr. Nacpala mě to do huby a zaplatil jsem 2500,- Řeknu vám. Chtěl bych být zubařem!

Ráno

28. července 2018 v 4:44 | Mini
.

Tady to jenom prolítneme jo?

28. července 2018 v 4:32 | Mini
Vlezli jsme do postele a čekali na zimu, ale tohle je něco úplně jinýho! Jak to dát dohromady?

Nemůžeme se domluvit

28. července 2018 v 4:27 | Mini
"Vyhoď ho! Koupím ti nový."

Téma blogu je hry a internet

28. července 2018 v 4:12 | Mini
Potřebujete si zapamatovat kolik záložek máte otevřeno