Březen 2014

Dětská říkanka

25. března 2014 v 9:00 | Mini
Ta naše slepička snášela vajíčka
Slepičko, slepičko sneseš mi vajíčko?
Nemůžeš kohoutku mít jinou pochoutku!

Cesta kolem světa

10. března 2014 v 9:46 | Mini
Kolik je hodin?
Klasická otázka, pro kterou znám pouze jednu odpověď a i ta se neustále mění. Tak například v Římě je o hodinu víc než v Londýně. Takže v Londýně mají oběd a v Římě už jsou najezení! V Londýně je dvanáct v Římě jedna. Taky se to tak dá říct.
"Podle této kuchařky vaří celý svět. Všimněte si, kolik to dalo práce upéct třeba loupáky."
Samozřejmě že nechci být v televizi. Láďa Hruška ano.
Já je udělám.
Ráno jsem skočil do obchodu a koupil mouku. Potom jsem si přečetl seznam surovin a zjistil na co všechno jsem nemyslel. Není to jednoduchý péct. Vajíčko nakonec. Pozor! Vajíčko nepatří do těsta, vajíčko je na potření, aby loupáky byli krásné zlatavé. Mák taky.
Pomakovat je můžu podle sebe. Jak mají vypadat moje loupáky?
Doufám, že se podařili. Nechám si je pro kritiku.
Ještě, že jsem si přečetl, co a jak dělat. Jaký by asi byli, kdybych dal do těsta vajíčko? Nevím. Můžu to příště zkusit. Vždyť nepeču naposledy. Ani kritika mi nevadí! Chybami se člověk učí. Už bych měl vědět všechno. Je to k něčemu dobré?
Podnikání nedělejte nikdy sami. Překvapení?
Podnikat přece můžou všichni! Jak jsem už naznačil. Není to jednoduché. Podnikatel a peče loupáčky! Proč jsem je jenom nekoupil v jednotě? To je podnikání!
Cesta do Říma
Za ušetřené peníze se poletím podívat do Říma. Společensky. Vědět co je co? Ano.
"Kam letíš Romane?"
"Do Říma."
Na letišti jsem potkal jednu starou známou. Letěla taky.
"Peťo budeme spát ve stejném hotelu. Podívej!"
"Na jedné posteli. Ty v sobotu a já v neděli."
Už mi to letí. Ahoj.
Sedl jsem do letadla a začal usínat. Kapitán linky hovoří s náma. To mě uspalo, jenže co když se zřítíme do moře? Tak už se nedivte. Létání je na počet katastrof nejbezpečnější, hned po létání vlaky a nakonec auta.
Každou chvíli se něco stane. Co bych dělal? Nevěřit si, nikam se nepodívám!
Chvíli to bylo o Římě, ale nakonec nastoupila do letadla Air France a nevím kam to bude příště, ale do Říma určitě ne. Trošku mě to mrzelo. Znali jsme se už tak dlouho a teď se potkáváme pouze na letišti a to mě čeká Řím, cizí město se stejnými zvyky. Mými. Jinak ne. To platí o Římanech, že jsou nesmírně přátelští.
Taky že jo Taxikář chtěl za cestu do hotelu 124 euro. To mě mohl vést z Brna a bylo by to levnější!
Tak nazdar. Nepotřebuji taxikáře. Hromadnou dopravu mají docela jednoduchou, anebo půjčovna aut, tam bych taky uspěl. To nám chybí!
V Brně jezdí jeden autobus do města na nádraží a tam je hotel. Jaký bude Řím?

Veronika

9. března 2014 v 9:45 | Mini

Krásná Erocue plení můj hrad. Však já to tak nenechám! Jen co se vzpamatuju a najdu její skrýš, vypravím se tam i s vojáky a zaútočím na ni. Někdo říká že je v Naději, tam se ukrývá a z tama řídí bitvy. Tak teda hurá do Naděje!

Myslete si o tom co chcete. Třeba že není tak zlá, nebo že určitě došlo k omylu. Já jí ale znám. To kvůli její kráse se nechají tisíce dobrovolníků zlákat do pasti.

Den ale začal o něco dřív. Já jsem byl už připravený a to nesnese. Začala mi vyhrožovat. Jestli se vrátím, tak mě rozdrtí! Potom našla MEDOD a úplně se zamilovala.

Zničím ten tvůj hrad!

Poprvé se jí to ale nepodařilo. Byl jsem připravený. Zkusí to znovu?

I kdyby se tisíckrát pokusila dobít ten hrad, tak asi nepříjde na moje tajemství. I kdyby mě mučila, tak neřeknu!

Je to spolupráce?

"Ne."

Je to empatia?

"Tak trošku."

Samozřejmě, že musíte mít štěstí! To ona nezná! Od mala musela makat a nic nedostala zadarmo. Nabízel jsem jí podnájem, auto, ale nechtěla.

"Můžeš tady zůstat, když nemáš kam jít."

Nezůstala však. Tvrdohlavá a krásná.

"Asi zná způsob, jak z tebe dostane tajemství." Říkám sám sobě, protože nikdo jiný tady není.

Napíšu jí dopis. A pošlu posla.

Ahoj.

Je dobře, že máš takovou odvahu, ale to není všechno. Nezapomeň, že stárneme a všechno se vrací! Tvůj půvab tvá láska tvoje děti. Všechno můžeš mít, kdyby si řekla ano, zůstanu.

V tom je peněz co?

9. března 2014 v 8:03 | Mini
To by bylo kdybys je měl!

Prevence, nebo deprese?

9. března 2014 v 8:01 | Mini
Já to vidím jinak. Stačí, že to bylo. Časem mě poznáte co tím chci říct. V sedmadvaceti jsem řešil jiné problémy, takže dneska si to můžu dovolit napsat.

Dobrou noc

8. března 2014 v 21:30 | Mini
Konečně odstavec

Nová spol. hra. Pravidla

8. března 2014 v 17:58 | Mini

Uvědomil jsem si, že mi vlastně nemá kdo pomoct, tak k čemu jsou hesla?

Nedostane se sem nikdo. Nikdo sem nechce. Vím. Bývá tady hnusně, ale stačí vyjít ven a nálada se zpraví. Nebo si lehnout a přemýšlet o MEDODU. To už není jenom název. Ne. Presentaci ještě nemám hotovou. Sháním sponzora. Kdo ví jak dopadnu? Technicky to už mám taky zvládnutý. Takže? Jde to. Zájem by byl. Nečekám že všichni. Vlastně to zajímá pouze několik lidí.

Většinou na tom nejsou dobře. Viděli v tom budoucnost.

Vlastně budu rád, když se zařadím mezi takové hry jako je dáma, nebo piškvorky, nebo pexeso.

Každá z nich má jasná pravidla a tohle je něco úplně jinýho!

Tak co? Panna nebo orel? To je asi tak nejblíž, jenže pro dva. Já počítám pro dva až sedm.

Jednoduchý úkol. Jeden kamen označit a ostatní otočit tak dlouho až budou všechny stejné. Každý má jeden. A vyhraje, když jeho barva zvítězí! Je to jasné?

Sýr

8. března 2014 v 16:42 | Mini

Já se vrátím a všechno ti spravím.

Jó kdybychom byli dva. Tohle sám nezvládnu. Kde mám začít?

Nevadí. Hlavně že jsi tady!

Není pravda! Mám úkol a ten splním věříš mi?

Ne. Promiň.

To nevadí. Tohle není o nás dvou, to je pro každého!

To nemyslíš vážně!

To myslím smrtelně vážně.

Teď snad abych raději umřel.

Samozřejmě že jsem netušil, že to bude tak dlouho trvat. Ona už dávno zapoměla a já jsem tenkrát lhal. Občas ňáká ta zpráva "Vydrž lásko." Mě držela nad vodou. Musel jsem jí to říkat. Nevím proč, ale musel. Neozývala se. Až jednou. To u nás byla návštěva a já ji volal. Snad se teda nezlobí. Vlastně je to jedno.

Všeho moc škodí!

Jsem jenom myška, která našla sýr. Moc sýru. Sýr pro všechny! Nebojte se, že nezůstane. Vždyť je pořád co zlepšovat. Pravda. Neplatí to pro všechny. Všude taky nejsou rádi, že to je sýr, ale nám kdo mají rádi srandu se hodí a už vůbec nevím, proč bych to nemohl o pěti zveřejnit.

Jde o můj názor. Každý si může najít tu svou. Jen tak to má fungovat.

Půjdeme na ples

8. března 2014 v 11:11 | Mini
Koupím lístky. Zatím se vykoupej, však ti nemusím radit co dělat.

Ještě ne.

8. března 2014 v 9:09 | Mini
Ještě tam je zima. Udělám to nejdřív po obědě. To bude na sluníčku docela dobře.

Hned je mi líp

8. března 2014 v 7:07 | Mini
Každý ráno udělám třicet kliků třicet dřepů a třicet sklapovaček. Posnídám, umyju se a vyrazím do práce. Dneska je sobota a já mám před sebou volnou neděli. Co třeba jet do kina?

Romantika

7. března 2014 v 17:31 | Mini

Nedostihl jsem ji. Už je pryč. Tak aspoň ta rtěnka na zrcadle mi ji připomene. Šel jsem pro Chleba jak chtěla a šunku. Proč utekla?

To jsem se špatně vyjádřil. Odešla a rtěnka na zrcadle taky není! Je pryč! To se přece nedělá! Něco po ní muselo zůstat. Byla tak krásná!

Včera jsem poznal holku. Byla tady úplně sama s kufrem plným něhy. Říkala, že ji opustil chlap a že nemá kde přespat. Nabídl jsem jí pomoc. Žeprý to není tak snadný, protože má sedmiletou dcerku taky Kristýnu. Tak snad kvůli ní.

Má samé jedničky a to teprve chodí do první třídy. Bylo půl února, takže automaticky jsem se zeptal na vysvědčení a na prázdniny kde je budou trávit.

"U moře."

To je krásný! Asi to nemá jednoduchý.

"To teda ne."

Neblbnu. Trošku jsem se zamyslel jaký by to bylo?

Ještě když jsem odcházel do obchodu smála se. Nestalo se náhodou něco hroznýho? Hledám ňákou známku, která by mě pomohla odpovědět.

Vždyť to byl krásný večer. Ani nádobí po sobě nenechala špinavý! Sakriš zvoní mi telefon. "Prosím!"

Policie hledá ženu, která tady včera byla.

"Byla u vás?"

"Ano."

Přijedou se podívat. Nemám s ničím hýbat.

"Dobrý den. Tak jsme tady." Ukázali odznaky a že můžou dál.

"Včera jsme ji našli mrtvou asi třicet kilometrů od suď."

Říká ten menší

"Nenechala něco po sobě? Nebo jste už uklízel?"

Říká ten druhý.

Bylo mě to divný, takže jsem uklízel.

"To nevadí. My se tady rozhlédneme."

"To jsou vaše kalhotky?"

Od kdy nosí chlapi kalhotky?

"Ne to jsou kalhotky mojí ženy."

"Vy ale žádnou nemáte!"

"Měl jsem."

Víc už nehledali nic.

Odešli a já se ptal proč?

K večeru přišla ona a moc mi děkovala.

"Půjdeme na večeři?"

"Ne. Musím domů. Kvůli dcerce. Bude mít narozeniny."

"Tak ahoj."

"Ahoj."

Nechci zdržovat. Stejně se mi to nezdá, že to byla brutální Nikita.

Co je psycho? Ne?

7. března 2014 v 15:04 | Mini
Ne není psycho! Když mám deset tisíc, tak nemůžu utratit dvacet. To dá rozum.

A co máme dobrýho?

7. března 2014 v 12:23 | Mini
Spermie černochů!

Sám. Sama.

7. března 2014 v 8:39 | Mini
Co se dá dělat. Spisovatel země nikdy nebude. Tak aspoň prodám pohádku. Vodník Česílko. Komu se líbí?

Janička má dovolenou!

7. března 2014 v 8:02 | Mini
Přijde až v pondělí.

Slunce seno a pár...

6. března 2014 v 11:02 | Mini
Růžičková tady skutečně byla. Rozdala pár facek, vytočila předsedu a Pláničkova metoda zkutečně funguje. Už dávno se o mě nikdo nestará. Proto tak vypadám. Jsem pohublý, rád fotím a snímky ukládám do počítače. Ten taky jede na padesát procent. Asi prasklý displej. Nic nepřečtu. Naštěstí ale má VGA. Tak použiju monitor počítače. Ahoj.

Můj brácha má príma bráchu

3. března 2014 v 7:54 | Mini
No jo. Jenže co když jsme byli tři?